Google

This is a digital copy of a book that was prcscrvod for gcncrations on library shclvcs bcforc it was carcfully scannod by Google as part of a projcct

to make the worlďs books discoverablc onlinc.

It has survived long enough for the copyright to cxpirc and thc book to cntcr thc public domain. A public domain book is one that was nevěr subjcct

to copyright whose legal copyright term has expircd. Whcthcr a book is in thc public domain may vary country to country. Public domain books

are our gateways to the past, representing a wealth of history, cultuie and knowledge thaťs often difficult to discovcr.

Marks, notations and other maiginalia present in the originál volume will appear in this flle - a reminder of this book's long journcy from thc

publishcr to a library and finally to you.

Usage guidelines

Google is proud to partner with libraries to digitize public domain materials and make them widely accessible. Public domain books belong to the public and we are merely their custodians. Nevertheless, this work is expensive, so in order to keep providing this resource, we háve taken stcps to prevent abuse by commercial parties, including placing lechnical restrictions on automated querying. We also ask that you:

+ Make non-commercial use ofthefiles We designed Google Book Search for use by individuals, and we request that you use these files for personál, non-commercial purposes.

+ Refrainfivm automated querying Do not send automated queries of any sort to Google's systém: If you are conducting research on machine translation, optical character recognition other areas where access to a laige amount of text is helpful, please contact us. We encourage the use of public domain materials for these purposes and may be able to help.

+ Maintain attributionTht GoogXt "watermark" you see on each flle is essential for informingpeopleabout this projcct and helping them lind additional materials through Google Book Search. Please do not remove it.

+ Keep it legal Whatever your use, remember that you are lesponsible for ensuring that what you are doing is legal. Do not assume that just because we believe a book is in the public domain for users in the United States, that the work is also in the public domain for users in other countries. Whether a book is still in copyright varies from country to country, and we can'l offer guidance on whether any speciflc use of any speciflc book is allowed. Please do not assume that a book's appearance in Google Book Search means it can be ušed in any manner anywhere in the world. Copyright infringement liabili^ can be quite severe.

About Google Book Search

Google's mission is to organize the worlďs information and to make it universally accessible and useful. Google Book Search helps rcaders discovcr the worlďs books while helping authors and publishers reach new audiences. You can search through thc full icxi of this book on the web

at|http: //books. google .com/l

>«r '

Vh^

•r* "1

^•,

r

K

,k<'

I"

^ í. .-''^' ^'V *^''

-^í.'- >^"*^-^''

::)

t-^

<< r

»

f

" -ML >%:^- li-

■>

kX

'y

Y^^<^Á

'^-,-'<

^■;^Mi"w

í »

A

^Oc

-^

r^

■i //

/

» «

I

I

ZNAKY ZEMI KORUNY CESKE. I.

1. štít sv.Václavský (domnil; mak kniiit Ciských) 2. Znak krála Ceskýdi «iku XIV.

PŘÍLOHA K DTTOVU NAUČHÉMU SLOVNÍKU

í' . ' ,

pAíl

ZNAKY ZEMÍ KORUNY ČESKÉ.

3. Znak markrabstvi Moravského .^t-Znak Morni Lu!Íce..5,Znak Dolní Lužice..

e.Znak kniiectvi SleMkého ,

rtilOHA K onoVU NAUÍHÍMU SlOVNÍKU.

4

OTTŮV

u

SLOVNÍK NAUČNÝ

ILLUSTRÓVANÁ

ENCYKLOP.EDIE OBECNÝCH VĚDOMOSTI

PRVNÍ DIL.

A Alpy.

S 15 PŘÍLOHAMI A 174 VYOBRAZENÍMI V TEXTU.

1888. VYDAVATEL A NAKLADATEL J. OTTO V PRAZE.

TISKEM vlastní KNIHTJSKÁRNY.

VEŠKERÁ PRÁVA SE VYHRAZUjL

PŘEDMLUVA.

Qui scit, ubi sit scientia, habenti est proximus.

1 oklad lidských vědomostí rozhojnil se postupem času a zvláště v na- šem století tak úžasně, ze nelze ho obsáhnouti ani duchu nejmohutnějšímu. I nastává tedy potřeba, aby se jádro všech vědomostí těchto vybralo a upra- vilo způsobem, který by je pohodlně činil přístupným každému. Jdeť právě o to, aby se vědělo ve všech případech, jakmile se hledá poučení jakékoli, kde se nejrychleji nalezne. Neb, kdo ví, kde může se poučiti, jest již poučen, nebo jak latinsky praví staré tvrzení: »Qui scit, ubi sit scientia, habenti est proximus «.

Že jest potřeba takové pokladnice vědomostí lidských, jak by asi Ko- menský se vyjádřil, dokazuje nejlépe úspěch, jakýž měla pověstná encyklo- paedie francouzská, obrovská encyklopaedie německá, posud jmény Ersch a Gruber provázená, a výtečná encyklopaedie americká a mn. j., k nimž se řadí četné tak zvané slovnfky konversačnf i s Českým Slovníkem Naučným.

Národ, kterýž dovede samostatně si poříditi a všeobecné potřebě po- dati výbor všech vědomostí lidských, národ takový dokazuje co nejjasněji, že se již zmocnil celého pokladu vědeckého, od staletí nastřádaného, a osvěd- čuje co nejzřejměji, že patří mezi národy kulturní, na výši moderní vzděla- nosti stojící.

Vydávati Slovnfk Naučný neboli encyklopaedii vSech vědomosti lid- ských není tedy pouhým podnikem knihkupeckým, nýbrž nejvýznačnějším projevem národní pokročilosti na dráze všeobecné vzdělanosti, národním vý- razem dosažené dospělosti kulturní, nejvšeobecnějším činem osvíceného ducha národního.

Proto snaha redakce i nakladatelství k tomu se nese, aby Ottův Slov- ník Naučný stoje na výši naší doby pokročilé podával výsledky vědeckého badání a všestranného tohoto pokroku ve formě lahodné, i širšímu obecen- stvu přístupné. Při tom všem přihlíží se především a dostatečnou měrou

k vécem slovanským vůbec a k naším českým vécem zvláště.

Že abecední uspořádání látky rozdrobené na četné, hesly opatřené články nejvíce usnadňuje hledání, jest věcí všeobecně již ode dávna uznanou. Tento pořádek zaveden tedy i ve slovníku našem.

A že v naší době čím dále tím více přicházejí ku platnosti snahy Ko- menského po názornosti, i této uznané potřebě věnována v naší encyklo- paedii illustrované pozornost co možná největší. Bude tedy národní dílo toto i výkresy všeho druhu, diagrammyi obrazy a mapami hojně opatřeno, jakož se zajisté dostatečně již ukazuje v ukončeném tomto svazku četnými illustra- cemi nejrozmanitějšími.

I jsme pevně přesvědčeni, že tímto zřízením staví se Ottův Slovník Naučný důstojně po bok všem podobným podnikům jiných národů sebe vět- ších, hlavně pak, že se aspoň rovná nejnovějším německým slovníkům kon- versačním, jichž se dosud u nás i v rodinách ryze českých hojně odebíralo a bohužel! ještě odebírá.

Aby konečně nová, abecední a illustrovaná encyklopaedie tato, což jest věcí nejdůležitější, byla výtvorem národním v nejvlastnějším toho slova smyslu, o to postaráno jest všeobecným účastenstvím našich spisovatelův a mnohých učenců slovanských, kteří u vlastenecké své vřelosti s ochotou nejvyššího uznání hodnou se odhodlali propůjčiti své vědecké vědomosti podniku tomuto. Důkazem toho jest připojený tu seznam všech odborných redaktorů, jakož i spisovatelů, kteří dosud se k dílu našemu přihlásili.

Na tomto prvém svazku viděti tedy zřejmě a dopodrobna, jak spiso- vatelstvo s nakladatelstvím řeší úkol nanejvýš nesnadný, podati nový Slovník Naučný, hovící všem potřebám veškerého národa, zejména pak pokročilejším jeho vrstvám.

Poněvadž tyto potřeby nejsou a nemohou býti všude stejný, není a ne- může ani býti úsudek všech stejným, ba nutno, aby vidělo se jedněm býti výkladem dlouhým neb učeným, co jiným právě stačí. Mimo to nesmí se po- važovati slovník takový za čítanku, v níž se stránka po stránce probírá, nýbrž za sborník větších, menších článků, jež se dle nahodilé potřeby jednotlivě pře- čtou. Pověděno-li více tu neb onde, není na škodu, jako by opak toho za- jisté byl na újmu celku. Ostatně přihlíží se pilně k tomu, aby se u všech jednotlivých článků dosáhlo přiměřené stručnosti a pravé souměrnosti,

tohoto ideálu všech slovníků naučných.

Uváží-li se tedy všechny okolnosti, jež při vydávání tohoto díla veliko- lepého jsou závažnými, shledá se již při tomto začátku, že všem slušným po- žadavkům hoví měrou úplnou, tak že lze bezpečně očekávati, že pokračování jeho bude ještě dokonalejší. Kéž by jen tak bylo možná se vysloviti o bu- doucím stavu odběratelstva !

V Praze dne i5. října 1888.

Jménem vrchní redakce:

Prof. Dr. F. J. Studnička.

^H

^HÍKi^^HÍ

sluje do-

bří nej-

hlsisnéj-

(,i samo-

^H

^^HBPVBI^

hláskou

proto, ie

znívlco-

^B

BQe' f^^^

levřen?.

^

^^ir*^^SLM

jíSmi ústy ■■neb vĚt-

ii jejich

dutinou

^

než kte- rákoli z

ostatnich. Říkajíce

totiito a.

máme krom úst i hrdlo hlavně

zdvíierím íipku

íc otevře-

no než u znéní kt

[ikoli lo-

slatnithsamohlást

. íiíkáme-li

vSak o, zpozoruji^m

dosti zfej.

mí, í

e je dutina úst u znĚn

iL-hoznač-

ne zu

Žena a to hlavné zd

■iicnim ja-

zyka k ffpku a slaulenim r

ův. LJzné.

samohlásky u naproti ton

u zpozoru-

jeme

íi;e sloule-

než uo, ale <. H í.i ,

. 'řhá se u

přece

ponSkuil v '

L než o.

Ona

e podobá n.

Li hrdla,

jaká,

foukne-li =i.

1. .statek.

zaznívá pokaždé riEjhlubším zvukem ; 1 nejpodobněji rozléhá se samohláska u. Koneíné u fikáni samohlásek e a i zužujeme dutinu úst vesměs vice než u o a u a sice hlavnfi jazykem, zdvíhajíce jej pioti podnebí u vtec než u e. Nejsnadněji přesvédíi se o tom o vSem, kdo sobe náležitě vSimnc zvláSt i výkresĎv úst, jakými M. Miiller objasňuje vznikáni dotCenj!ch samohlásek (Vorlesungen uber die Wissenschaft der Sprache, Leipzig 1866 und 1870, 11, 131—137). Seřadice je dle toho takto: a, u, o, e, !, nabudeme stupnice, bez n(i nelze dobře porozuměti s t u p ň o- vání jejich vůbec a kvalitativnérau ivláíí.— Ze samohlásek, možných mezi naSím ii a o,

I zvláštní zmínky hodno je předně to a, které polsky pochylonym proto sluje, že ae zně- : nim svým chýlí nebo podobá k o. Vzdělaní I Poláci, odvykajíce mu již ode dávna, přestali I je okolo polovice minulého století i rozezná- I váti ěárkou od podobného naScmu a, pUíce na I př. pan a pani m. někdejSich pan a pani. Po- j chyloných é & ú vSak nespustili se oni podnes, fikajíce je bez mála tak jako ť a u. na pF. ve ! slovech nasměj a Búp skoro tak. jako kdyby I byla psána nebo tiSténa; našij a Buj; (Grama- ; tykahistoryczno-porównawcza jazyka polskiego i przez Ant. Maleckiego, i. Lwůw 1870, str. 38 a 3g). Bez mála pravý opak vSeho toho slý- ; chati jest u většiny Kusů, fikajících o v nepří- . zvuf ných slabikách skoro tak jako a, a pak I v týchže slabikách po měkkých souhláskách po- I dobně k e. NaSemu klada odpovídající kosoaa na př. zni přízvukem na druhé slabice tak, jak je Maďaři pí3í, čili katoda mimo to, že krátké jejich a vůbec kloní se poněkud k o, I pak nezní tak tvrdé jako v politině a ruStině než nejpodobněji k Ces. nebo ném. Samohláska a kloní se zněním svým k e pod výminkami výSe fcčenými na př. v <i:iciii, Časjr = hodiny a hodinky. Nejvíc a slýchali je v podunajské srbitině a nejménĚ v Ceitíné a to hlavnc proto, že se ona štítí přehlasováni jeho, oblíbe- ného v této již ode dávna, a Že je v ni a m, čes. e pohyblivým, za jaká pokládati sluSi vSecka ta, kterými se nahrazují stbulh. jery a b a neoblíbené skupiny souhlásek odstraňují, jako na pf. včetvrlak a. tea.čli'rtek,iÍaHal dnfís, jesam - jsem, oganj oheň, otac otec, ugalj uhel a j. m. stb. čelvnliki, dkntst, jesmi,, ogiu, olta a qglb. Jak se mají řeči slovanské dálu samohláskou a k sobí vespolek a ku pFíbuznýn) svým, o tom viz Slované: jazyk. Slovem ob- jevuje se a ve slovanštině jen jako spojka a sice m. lat. sed a cl, něm. abcr a iiad. Prvý z těch smyslů jejích sluSí pokládati za prvotný a nej- lépe zachovaný v ruStině, přestávající podnes na a a í m. právě vytCe ných spojek lata něm. V obecné Ce£tiní vůbec a v básnické zvláStě slý- chati jest a je 5 fasto aspoň m.av.a/c. Více do- kladů toho najde každý nejsnadněji na str. 362 a 261 Hattalova Brusu jazyka íeského. H.

Pozn. NaSe iniciálka položená v čele to- hoto článku vyňata jest ze skvostného koloro-

A.

váného díla Liber viaticus (v. t.), pocházejícího z r. 1360.

A jsouc prvním písmenem v abecedé zna- mená néco prvotního, počátečného, počátek. Říkáme: od a do f, t. j. od začátku do konce. Srv. fec. alfa a omega.

A v řeckých slovech složených (alpha pri- vativum) značí zápor, ku př. a-theismus z= 6ť!f-božství, rt-symmetrie zz ne-souměrnost.

A v geologii. Písmenem A označil J. Barrande jisté vrstvy, jel pokládal za nejzpod- nější stupeň útvaru silurského v Čechách, které vŠak nyní zároveň se zpodní částí vyš- šího jeho pásma B k archaickým útvar&m, a sice ke stupni hurónskému se čítají. Jinak byl stupeň A také označen jménem břidlic jílov- ských, a zpodní Čásf B jménem břidlic plzeňských. Svrchní čásf pásma B, známá jménem >třemoSenských drob«, klade se nyní k Barrandovu pásmu C. A a jB slují taká vrstvy azoické a nedají se ani petrograficky ani orograňcky dobře cd sebe rozlišiti. Roz- kládají se v podobě elliptického pruhu kolkolem pánve silurské, který, počínaje východně od Úval táhne se směrem jiho-záp. přes Říčany, •^Uhříněves k Jílovému, mezi Zbraslaví a Ště- chovicemi, kde jej Vltava proráží, dále mezi Mníškem a Knínem, přes Dobříš, Příbram, Rožmitál, Blovice, Domažlice atd. do okolí Plzně a pak zpět směrem sev.-vých. podél hranic uhelné pánve kladno-rakovnické, přes Radnice, Zbirov do údolí Berounky u Křivo- klátu a Nížboru, směrem k Unhošti a opět do údolí Vltavy, severně od Prahy, od Podbaby ke Kralupům, a ještě pak poněkud dále na východ do okolí Turska a Vodolky. Zaujímá takto prostor asi 8000 km"^. Hlavní hmota těchto pásem skládá se ze hlinitých břidlic, tence lu- penatých (fyllity zz Urthonschiefer), černošedé nebo temně zelenošedé barvy, na některých místech velmi vazkých a Stípatelných, tak že možno jich upotřebiti za pokryvačskou bři- dlici (u RabŠteina a Manetina). Kde se stýkají se žulou nebo porfyrem, mění se znenáhla v horninu felsitickou. Nenáhlým objevováním amfibolu a albitu mění se v afanitické hor- niny, které tvoří přechod k dioritu. Přijímají-li do sebe lupínky chloritu a talku, stávají se z nich chloritové a talkové břidlice, které u Jílového obsahují mimo to hmotu živcovitou. Často a ve velkých shlucích dbjevuje se v azoi- ckých břidlicích buližník, který tvoří strmé skály* jež nesou na vrcholcích malebné pa- mátky hradů a zámků; nejvíce vyskytuje se na jiho-záp. části silurské pánve mezi Rož- mitálem a Nepomuky, též na druhé straně Vltavy v kraji pražském a na jiných místech; skládá Roupovskou skálu, Vildštein, Radyni, Zbirovskou skálu, některé skály u Hudlic a v divoké Šárce : na pravé straně Vltavy skály u Kobylis a Ďáblic atd. Důležit jest též zvláštní druh břidlice, obsahující hojně pyritu, t. zv. kamenečná Č. vitriolová břidlice objevu- jící se mezi Plzní a Radnicemi, kdež jest zá- kladem průmyslu chemických hutí. Lože a žíly křemene jsou v břidlici hojné, za to vápence vzácné. Z vyvřelých hornin jmenovati dlužno

především porfyr, který břidlu na mnohých místech proráží, jako u Roztok (se v. od Prahy), u Zbraslavi (jižně), ve křivoklátských lesích atd. Také žula proráží je, hlavně v údolí sá- zavském atd. Do oboru těchto pásem spadají některé rudní žíly. Žily zlatonosného křemene nalézají se v průvodu talkovitých a chlorito- vých břidlic, dioritu a porfyru zvláště na hranici žuly kolem Jílového a Knína, a bý- valy kdysi vydatný, nyní však, jak se zdá, vý- znamu svého pozbyly. Žíly olov. a stříbrných rud jsou hojny zvláště u StHbra. Též sfalerit se objevuje a antimonit. Železné rudy na mnoha místech u Stříbra, Přeštic, Nepomuku, Blovic, Rožmitálu a Příbramě. Z části náležejí sem stříbronosné žíly u Příbramě, které v prů- vodu diabasů a dioritu prostupují tyto vrstvy, největší čásf těchto žil náleží již k drobám třemošenským, nad nimi ležícím. J. Krejčí, Geol. 1877, Čas. Čes. Mus. r. 1876, Přehled geol.-orogr. Čech, Bericht iiber geol. Aufnah- men b. Prag und Beraun 1861 1862 ; K. Feist- mantel, Zprávy sp. geol. 1885 ; J. Krejčí a K. Feistmantel, Orogr.-geotekt. Úbersicht d. sil. Gebiets in M. Bohm. 1885; J. Krejčí a Helm- hacker, Geol. mapa i868 1877; F. R. v. Hauer, Geol. 1878 a Geol. Kartě v. Ost ; Silber- u. Blei- Bergbau zu Příbram 1875. n

A v rak. právě knihovním jest označení listu podstaty statkové nebo listu držeb- n os t i v hlavní knize pozemkové. List tento udávati všecky části tělesa knihovního dle ozna- čení jich v katastru a v mapě katastrální i vše- cky pozdější jich změny, jsikož i práva věcná, která s majetkem tělesa knihovního jsou spo- jena. Ve shodě s tímto svým účelem list pod- staty statkové skládá se ze dvou oddělení : první zavírá v sobě mimo nápis udání částí tělesa knihovního dle rubrik i. pol. běžná, 2. číslo katastrální, 3. označení parcely jako stavební s udáním druhu budov}' na parcele vystavěné (ku př. dům č. pop., stáj atd.), nebo jako po- zemkové s udáním druhu kultury (role, louka, zahrada, pastviště atd.). V druhém oddělení zapsána jsou práva s tělesem knihovním spo- jená, statku panujícímu příslušející služebnosti pozemkové a všecky zápisy určené pro list podstaty statkové. Obě oddělení listu podstaty statkové mohou podlé potřeby obsažena býti na zvláštních listech nebo na obou stranách téhož listu nebo na téže straně. Dle zákona říšského ze dne 23. května 1883 Č. 83 z. ř. katastr s knihami pozemkovými ve stálé shodě chován býti, pročež soud knihovní o každé změně v držebnosti zpraviti úřad katastrální (berniční) a tento soud knihovní o změnách zeměměřičem zjištěných. Zevrub- nější ustanovení o zařízení 1-u p. st. obsa- hují §§. 6— II zákona pro Čechy ze dne 5. prosince 1874 č. 92 z. z. a §§. 29 36 nař. min. práv ze dne 8. ún. 1875 č. 13 z. z. Starší knihy pozemkové (i desky zemské) neměly 1-u p. st.; nynější zákonodárství jeví v této pří- čině proti dřívějšímu znamenitý pokrok, ale ne- popiratelným nedostatkem 1-u p. st, jak nyní zařízen jest, tudíž nových knih pozemkových samých, jest, že výměra parcel a kat. čistý vý-

A. Aa.

tčžek na 1-u p. st. nejsou udány a udány býti nesmějí Randa, Eigentumsrecht str. 399. Za*

A ve fysice jest obvyklé označení pro množství tepla^ které jest s jednotkou práce rovnomocno. Veličina ta nazývá se > kalori- ckou hodnotou jednotky práce* a jest reci- prokou 'mechanického aeauivalentu tepla*. Béfeme-li za jednotku tepla (kalorii) ono množ- ství tepla, jímž temperatura jednotky váhy vody za tlaku atmosférického zvýSí se z o' na I* C, a je-li jednotkou délek metr, jest

hodnota veličiny A přibližně : A =z , kteráž

hodnota platí pro každou jednotku váhy, po- kud téže jednotky (grammu, kilogrammu) užije se též za jednotku sily při měření práce. Viz Teplo. HjL

A v hudbě (u Francouzů, Španělů a Ita- lianfi 1 a) označuje v naSí tónové soustavě šestý tón dlatonické a desátý tón chromatické stup- nice. Rozeznáváme dle postupujících oktáv tónové soustavy a v mezích klávesnice mo- derního klavíru subkontra a a kontra a, velké, malé, jednou, dvakrát, třikrát a Čtyřikrát čár- kované a. Jednou čárkované a jest zároveň normálním a a základním tónem pro ladění orchestrfi, v kterých obyčejně udává jej hoboj. Výška tohoto a, která dříve velmi kolísala, stanovena r. 1858 francouzskou akademií po- čtem 870 jednoduchých čili 435 dvojitých kmitů za sekundu (v. Ladění). A této nor- mální výšky nazváno pařížským komorním tó- nem a ladění dle něho laděním pařížským {Diapason normál)^ také » nízkým «. Nyní zne- náhla zavádí se všude. Táž výška 870 kmitů doporučena ku přijetí vládám všech zastoupe- ných zemí národní konferencí, která r. 1885 ve Vidni zasedala za příčinou stanovení jednot- ného ladicího tónu. Ckv,

A nebo a jako číslo v řeckém písmě. v ky- rilHci a u Židů M značí jednotku, A =z tisíc jako n ftcků a. Na penězích znak A nazna- čuje město, kde byly raženy; tak na dřev- ných řeckých značí Argos, Athény, na řím- ských pozdější doby Antiochii, Aquileji, Are- rat Na novějších mincích znaČí A, že byly laženy v hlavní mincovně říšské, v Rakou- sku ve Vídni, ve Francii v Paříži, v Prusku v Berlíně. V souhvězdí značí A hlavní hvézdu. V účtech a při naznačování cen značí á (francouzská předložka, povstalá z lat ad) tolik jako naše poi na př. 10 vstu- penek á 2 zl., t j. po 2 zl. red,

A jest značka (sigla) slova anti^uo, jako V. R. slov uti rogas. Písmeny těmito ozna- čeny byly desky, jimiž hlasovali občané řím- ští o navrženém zákoně. Deska o písmeně A (antiquo, po starém) jest hlas proti zákonu, deska s V. R, (uti rogas, jak navrhuješ) hlas pro zákon- Tajné hlasování (per tabellas) v ko- miciich zákonodárných zavedeno r. 623 a. u. c. zákonem Papiria Carbona.

Ay pak C a N(L) jsou značky na hlasova- cích deskách (sorticula) členů římského trest- ního soudu. A značí absolvo (osvobozuji).

C condemno (odsuzuji), N(L) noň Uquet (ně- jasno). Čk,

Jako skratka znamená A. nebo a. latinské annOy roku ; na směnkách accepté, t. j. přijato; na franc. listech bursovních A = argent (pe- níze) na rozdíl od směnek nebo listů bursov- ních. Na stavěcím kruhu hodinek A = avan- cer, naznačuje stranu, na kterou se pohánějí. Jako římské příjmení A = Aulus, na nápisech také Augustus, císař, nebo Ager, jitro, pole; obrácené v značí Augusta, císařovna. Konečně je a úřední značkou za plochovou míru ar.

Další zhusta užívané skratky jsou :

A. a.y lat. ad acta, k aktům (uložiti).

A A Ay lat. aur um, argentum, aes = zlato, stříbro, kov.

A. ae. v. neb A aer. vnlfir^ lat anno aerae vulgaris, roku obecného letopočtu.

A a* CQir., lat. anno ante Christum, léta před narozením Kristovým.

Ai B., lat. aurea bulla, zlatá bulla.

A O., lat. Augustana confessio, augšpurské vyznání (protestantů).

Ai o., lat. anno currente, roku běžícího.

Ai D., lat. anno Domini, léta Páně.

A A.y lat. a dato, ode dneška. «'

Ai f., lat. anno futuro, léta budoucího.

A H«, lat. anno Hegirae, v roce hedžry (letopočet muhammedánský).

A Ohr., lat. ante Christum, před Kristem.

A. Obr. ll*| lat. ante Christum natum, před narozením Kristovým.

A. Zl. M., také AA ZiZi. MlE., lat. ar- tium liberalium magister, mistr svobodných umění.

A M., lat. artium magister, mistr (svobod- ných) umění.

A. M., lat. anno mundi, léta od stvoření světa, neb ante meridiem, dopůldne (v Anglii).

A p., lat. anno praeterito, roku minulého.

A p. Ohr., lat. anno post Christum, roku i po narození Kristově.

A pr., lat anno praesente, roku tohoto.

A r., lat anno regni, léta panování.

A 8. či AA. 88., lat Ada Sanctorum, Životy svatých.

A 8. N., lat. Anno Salvatoris Nostri, léta Spasitele našeho.

A T.y lat. a tergo, vzadu, ze zadu.

A U. O.y lat. anno urbis conditae, obyčejně ab urbe condita, léta po založení města Říma.

A. U. S.y lat actum ut supra, stalo se jak svrchu; formule na konci protokolů.

A| znaménko užívané ve Švédském písmě, vyslovuje se skoro jako o; Dánové píší místo toho aa,

Aa, starohornoněm. -aha, později -ahe, aché, lat. aqua= gótsky ahva,s\o\, ava (Vltava, Sá- zava), škrt ap, apa, pers. áb, znamená vodu; jest také koncovkou mnohých místních jmen, jako Fulda (Fuldaha), Gotha (Gothahas a jmé- nem asi 40 řek a říček evropských, z nichž tyto jsou značnější : ve Francii 1) ř. v dep. Pas de Calais, 82 km dlouhá, teče kolem Saint-Omeru, kde stává se splavnou a vtéká do Severního moře dvěma rameny u Diinkirch a Gravelin. V Nizozemí 2) v prov. groninžské, splavná ř.

Aa Aalborg.

vycházející z bourtanžského vřesoviště, ústí v Dollartu; 3) v sev. Brabanté, též Aade zvaná, spojuje se u Hertogenbosche s Dom- melou; ve Švýcarsku 4) Sarnská A. v kan- tóně Unterwálden spojuje jezera Sarnské a Vierwaldstáttské ; 6) jiný přítok Vierwaldstátt- skčho jezera v témž kantoně v údolí Engel- berském. V Rusku 6) pobřežní ř. Kuronská A. vycházející ze spojení Nčmna a Muly u města Bausku, dělí se u Mitavy a jedno rámě vpadá do Balt. m., druhé, B o 1 d e r a a zvané, do D viny ; 7) Livonská A., též Treidernaa, lotyšsky Gauja, starorusky Gojva, značná ř. 230 ^m dlouhá, počíná se v okr. vendenském, teče kolem Vendenu a Volmaru a vpadá do Riž- ského zálivu.

van der Aa 1) Petr (Petrus Vanderanus) (*I530 1 1594), vynikající nizozemský práv- ník, pocházel ze stár. rodu Šlecht, v Lovani, kdež se stal 1562 prof. práv, 1565 přísedícím vy- soké rady brabantské, 1574 presidentem vys. soudního dvora v Lucemburku, kdež i zemřel. První spis jeho o 4 knihách, nyní velmi řídký, jest Přochirion sivé Enchiridion judiáarium (15581) s předmluvou De ordine Judiciario apud veteres usitato. Hlavní jeho dílo jest dosud váže- ný Commentarius deprívUegiis creditorum (Antv. 1 560). - 2) P e t r v. d. A. (t 1730), proslulý knih- kupec leydský, který ve spolku s bratry Baldui- nem a Hildebrandem vydal přemnoho děl vědeckých i literárních, archaeologických, ce- stopisných a j. Nejdůležitější jsou : Gronovii the- saurus antiquitatum graecarum (1697 1702), Graevii thes. ant, romanarum (1694— 99), Grae- vil thes, ant. et historiae Siciliae (1723—25), Erasmi opera (1703— 1706) a mn. j. 3) Ge- rard v. d. A., vynikající vlastenec nizozemský, vyznamenal se za doby odboje proti špan. kr. Filipovi II. (r. 1 57 i), rovněž jako jeho synové Adolf a pak Filip, který byl důvěrníkem Vi- léma Oranienského, a f po r. 1586.

Aabenraa viz Apenrade.

Aade viz A a 3.

AaQord, městečko v norském amtě son- dre-trondhjemském na zátoce t. jm. s 3600 ob., rybolovem a pobřežním obchodem.

Aa^, vesnička nad Ohří, 9 d. 86 ob. něm. (1880), hejtm. a okr. Cheb (i hod sev.-vých.), obec a fara Trebendorf, býv. dom. král. hrad chebský; kaple Nejsv. Trojice z r. 1744.

Aasraard [ógórdll) Carl Fredenk, dán- ský malíř krajin, * v Ódense 1833, naučil se ře- meslu malířskému ve svém rodišti a ^'ycvičil se na akademii umělecké v Kodani. Vedle kra- jinářství všímal si bedlivě též malby dekorační vedením Hilkerovým a s tímto účastnil se umě- leckého vykrášlení několika budov. V krajínář- ství jest nejbližším žákem P. C. Skovgaarda, však s rázem vlastním. R. 1865 dostal sod- rinžskou prémii za velkou krajinu (v králov. obrazárně), vykonal několik studijních cest a od r. 1876 jest členem umělecké akademie. 2) Christian Aa. í'* 1616 f 1664), po- cházel z Viborgu, stuQ. v Kodani, r. 1647 stal se prof. poesie na univ. kodaňské a 1658 rek- torem kolleje v Ripenu. Latinské jeho básně vyznačují se obzvláštní elegancí a čistotou mlu-

vy; zmínky zasluhují TJtreni hyperboraei na smrt krále Kristiána IV.

Aagesen [ógesen] 1) Svend, dánský hi- storik z konce XII. nebo poč. XIII. st., známý též jako Sueno, Agonis filius, vrstevník Snorra Sturlesona. Napsal z rozkazu lund- ského biskupa Absolona stručné dějiny dán- ských králův od r 300 11 87: Compendiosa historia regum Daniae a Skioldo ad Cann- tum VL Mimo to přeložil zákon zv. Wltherlag s titulem : Historia regum castrensium. Vypra- vování jeho vyznačuje se věrností a pravdy- milovností. 2) Andreas A.('^ 1826 f 1879), právník dánský, zvláště zasloužilý o vyzkou- mání starodánského práva; bvl od r. 1856 prof. na univ. kodaňské, kdež uČil též právu řím- skému.

Aag^h Štěpán, bohoslovecký spis. a uni- tární biskup v Sedmihradsku na konci XVIII. st. Hlavním jeho dílem je: Summa univ. thcolo- giae secundum unitarios (Kolos 1787). Bbk,

AahaiUl viz A ha US.

Aaoh, městečko v badenském kraji kostni- ckém, v starém Hegau, na příkré skále nedaleko Stockachu, s 925 ob. (1885); vydatná lo- žiska rašelinová, strojní mlýny, hamry, slévárny a papírnu. Dne 25. břez. 1799 strhly se zde krvavé potyčky mezi Rakušany a Francouzi jako začátek bitvy i Stockachu.

Aaoha, něm. A ach, Ach, Ache, několik, řek a říček ve Vorarlbergu a velkovévodství Badenském, zejména následující přítoky jezera Bodamského: 1) Dornbirnská A. (u Fuss- achu) a 2) Bregenzská A. temenící se na. Arlbergu, obě ve Vorarlbergu.

Aaohen viz Cáchy.

Aaohénlen nazývají francouzští geologové jisté vrstvy pisků a jílů, místy uhelnatých, ne- stejného stáří, které vyskytuji se ve Francii, na sev. kraji Artois a Flander a v Belgii. Nej- větší část těchto usazenin náleží do rozhraní doby jurské a křídové. Vrstvy tyto ukazují analogii s anglickým pásmem wealdenským a s Neocomem jiných krajin ve Francii. Jsou památné co naleziště Iguanodona, jehož úplné kostry nalezeny byly novější dobou v Ber- nissartu v Belgii. Nejvyšší Čásť těchto vrstev (u Wignehies) náleží již ke Gaultu. A. de Lapparent, Trait. de geologie (1883); Krejčí,, Geol. JI

Aak, hol., člun s plochým dnem (asi jako naše pramice), užívaný na dolním Rýně k do- pravě vína. /"V>.

Aaldrkeby [ókirkeby], městečko na dán- ském ostrově Bornholmě s 832 oby v. (1880), kteří se zabývají rolnictvím; láme se tam černý mramor, z něhož i tamní krásný kostel jest vystavěn.

Aalborg^ [ólborgj, město v sev. Jutsku na Limfjordu s 14.152 obyv. (1880), sídlo biskupa a stiftamtmanda, se střední a lodnickou Školou, loděnicemi, knihovnou (30.000 sv.), starým zám- kem Aalborg hus, vyst. v XVI. stol., a mno- hými starými budovami; kvete zde průmysl (pivovarnictví, vinopalnictví, mydlářství, tabáč- nictví, tkalcovství, cukrovarstvi), obchod (s obi- lím, slanečky, máslem, rybím tukem a j.), zvlá-

Aalbuch Aarau.

^té do Anglie a skandinávských zemi. Přístav jest pro vétšť lodi nepřístupný; přes Limfjord (zdc 630 m Široký) vede od r. 1881 železný most železniční. . A., známý Již v XI. století, byl často obfóhá^n a zpustošen; 27. září 1627 zajal 2de Šlik vojsko markrabí badenského. Okres (amt) a-ský na 2898 km^ 96.205 oby v. živících se hlavnč chovem dobytka* jelikož velká čásf p&dy jest pokryta lukami. Stift a-ský zaujímá ještě okresy hjorrínžský a thistedský, maje na 7241 km^ 175.000 obyv.

Aallmell, Albuch, lesnatá čásf švábské Alpy ve wiírtemb, kraji jagRtském severně od Ulmu, nazvaná dle rozsáhlých svých lesů bu- kových a dostupující výše své Stuiffenem (756 j«), Kocherem (751 m), Hohenrechbergem (747 m), kolébkou rodu knížecího, a Hohen- staufTenem (715 m), původním sídlem něm. rodu císařského; značný průmysl železářský.

Aaleily okr. město ve wiírtemb. kraji jagst- ském, do r. 1802 svob. říš. město na ř. Ko- chem a Aale a na dráze stuttgartské s 6805 obyv. (1885); školu lat., reální a pokračovací, vinařství, hedvábnictví, soukenictví, jirchárny, a velikou strojírnu na lokomotivy ; v okolí jest železný písek. A-ský okres na 307 Arm* v 19 obcích 29402 obyv., několik dolů mědě- ných, značný průmysl železářský, hamry, pa- pírny, lomy kamene na brusy a výrobu zboží dřevěného a vlněného.

AalesiuiA [ólesund], obchodní město na záp. pobřeží norském v okrese romsdalském, stiftč bergenském ; vystavěno na několika ma- lých ostrovech, pěkný přístav a čítá 6600 obyv. (roku 1825 jen 289). Vyvážejí se hlavně nby (tresky, Gadus callarius), r. 1882 za 3 mil. korun, nejvíce do Španěl. A. stojí na místě zaniklého městečka Borgundu a blízký hrad jest prý domovem slavného dobyvatele nor- manského RoUona Č. Hrolfa, později Robertem nazvaného.

AaU viz AI i.

AaXL [ól] 1) J a k o b (* 1773 f 1844), státník a spb. norský; nar. v Porsgrundě, kde otec jeho by) bohatým kupcem, stud. v Kodani theologii, po odbytých zkouškách v Kielu, Lipsku a Got- tinkách přírodní vědy a koupil po otcově smrti r. 1779 velkou železárnu nesskou, které pak věnoval velkou péči, vycvičiv se již pro tento závod za dřívějšího pobytu ve Slezsku. Zavedl mnohé opravy a zvelebil průmysl norský; pří tom 1 literaturu podporoval a byl politi- cky Činným. Na valném sněme ejesvoldském a pak v storthingu, do kterého byl po dlouhá léta volen, působil mocně, a nynější svo- bodná ústava norská jest z velké Části jeho dílem. Důležitý pro norský život politický a lite- rární jsou í jeho práce tištěné: Faedrelandske ideer (1809, Vlastenecké myšlénky), Nutid og fortid (iSs^ 36, časopis: Nová a stará doba), Snorre Sturlessóns norské kongesagaer (1838, překlad královských sag S.), Érindringer som tidrag tiiNorges historie (1800—15, Vzpomínky, jako příspěvek k dějinám Norska, dílo vele- d&ležité pro studium poměrů norských). Ná- kladná díla jiných spisovatelů, zvláště vy- dání starých památek, Haldorsenův islandský

sborník a j. dal vytisknouti na své útraty. 2) Nicls A. (* 1770 t 1855), bratr před., kupec, politicky činný za pohnutých dob r. 1814, byl také ministrem obchodu a cel- nictvi. Jsa ve spojení s princem Kristiánem, přičinil se velmi o jeho zvolení za krále nor- ského. Tato volba nebyla však uznána od vlá- dy anglické, a po odchodu princově z Norska ustoupil A. do soukromí.

Aallt| Aelst, valonsky Alost, prastaré město v belg. prov. východoflanderské s 22.431 obyv. (1885), na ř. Denderu a belg. státní dr. mezi Brusselem a Gentem ; velkolepý chrám sv. Martina, got radnici, koUej jesuitskou. Školu uměleckou a hedvábnickou, značné prádelny, průmysl tkalcovský a krajkářský, Čilý obchod se zbožím hedvábným, obilím, zeleninou a chmelem. Býval pevností a v 1. 1046 1173 hlavním městem hrabství a-ského, jež pak spo- jeno s Flandry. R. 1667 dobyl ho Turenne. Narodil se tu Th. Martens, jenž roku 1473 v Nizozemí první zavedl knihtiskařství. Arrond. a-ský 154.000 obyv.

Aalten, průmyslná obec prov. geldemské v HoUandsku při hranicích pruských s 6591 obyv. (1879); obchod s chmelem, plátenictví, jirchářství, cihelny, mlýny a olejny.

Aaltem viz Aeltre.

Aflkmot, A a m a t [ómot], město v norském amtě hedemarckém, na místě, kde ř. Glom- men vnímá Reenau, s 3600 obyv. ; výroba zboží bavlněného a vlněného, zejména čepic.

Aaxa (Aar, Aare, franc. Arole)^ největší švýc. přítok rýnský na levém břehu, vzniká ve výši 1876 m n. m. na se v. svahu Grimselu z dvou pramenů temenících se v Aarských le- dovcích v kantoně bernském. V hasliském údolí tvoří velikolepý, 80 m hluboký vodopád han- decký. Přijavši s obou stran několik horských potoků protéká jezero Brienzské a Thunské, jež splavná opouští, teče mimo město Bern a na Švýcarské vysočině odvedena náklad- ným průplavem hageneckým z větší Části do jezera Bielského. U švýc. osady Koblenzu vlévá se do Rýna. Protéká kantony bernský, solothurnský a aargavský. Délka její jest 280 km, poříčí 17.372 ^m\ z nichž 485 km* le- dovců. A. je krásná řeka s čistou vodou, bo- hatá na ryby.

Aarau, hl. město švýc. kantonu aargav- ského na úpatí Jury a na pr. bř. Aary, hlavní stanice dráhy curyšsko-aaravské s 5944 oby- vateli (1880), sídlo úřadů kantonálních, starobylou radnici, budovu vysoké rady s nád- hernými malbami na skle, jezdecké kasárny, zbrojímu, střední, vyšší dívčí a obchodní školu, ústav hluchoněmých, velkou sbírku mincí, bohatou státní knihovnu se spisy k dě- jinám švýcarským se vztahujícími, banku a úvěrní ústav, čilý průmysl (zboží ocelové, math. a fysikální přístroje, elastické tkaniny, pentle, lučebniny a j.), slévárny na zvony a děla, knihtiskárny a prádelny na bavlnu. (VÍ2 vyobr. č. 2.) Kraj úrodný, vinorodý, okolí velmi půvabné. A-ský m mírem skončila se Toggen- biirská válka (v. t). Okres a-ský 19.247 obyvatelů.

Aarberg Aargau.

_, okr. méstečko ve ivýc. kantoné tKrnakém na f. AaFe s 1345 obyv. (tSSo). Bý- valo hrabstvlm, jeí mjsto Bern r. 1531 kou pilo. NsL bliíku Í3ou ilri t-ski slatiny A aky

okres 17.507 obyv.

Aubnrg, místečko ve ivýc. kanlonf aargavském na Aaře ciEdaleko vtoku \Viggery a na ccnlr. dráze Svýc. s 1932 obyv (iSSo) seminifem pro uřitelky a Btanřm zámkem jenž 1660—65 rozSifen byt ve značnou pe\ nost ]sa sídlem landvo^ta bcrnského. a státní vfz nicf; pDZdéji pfemínfn ve zbroj- nici a posléze pronajat k úi^elům průmyslným. Kukodílny na zboží bavlnéné, jirehárny, obchod s ví-

AaTB. řeka Svýc, viz A a

Aarcxkntan, pohofl ve £vi akí provin. Nordlandu, kraji Jemtiandu, v dolních patrech v mi lesnaté, v horních lysé, choli ve výSi 1472 m a jest stfedem kraje bohatého na mžď.

AarMtmp [ strupj Carl Ludvíg Emil {■■■■ 1800 t 1856), dánsk\ Ivr básník smčru Heme o\a, jehož basné,

Awrflot [ůrflot], jméno norského rodu sel- ského, zasloužilého o vzdélánl národní. R. 1808 založil Sivert A na svém statku knihti

skarnu která podnes je majetkem rtdm\ a počal v>davati tj denník Jeho dceia Berta je známa jiko básniFka naboicn kd jeho \nuk Uauric jako národoho^ipoddř

A&^«.n IhgoiiJl I) kanton ' ski \ sev čásli zemí s ním hrai wch kanton cur\ Ssk) a 7užskv r 1uzcrní,k\ na /áp bernsk\ "inluthi a basilejsko a na se\ odděluje jt nd Badenska rozlohu 14(14 frm' tím 4.6/.m' lesů z^lhn' vinohradů S91 řím poli a luk tib km jezer Kanton a skv patfi k niŽiné ív\c jsa z časti prostou pen vapencovvm odnožím pohoři jur skebo a pror>t četnv mi pFit!n\nii udo limi Hlavni jeho fetfz na lev Aar\ tvoři Wasserílohl'*' ■< < \ lifluh 714^1 íilafeleKB (623 m) 1 I 1 mz

prokopán tunel 1 li^

Wulptlsber^ |sl i iiI u;

'■—*'' -_— - pfi.di)n.h Vlp d jiilJiz ijJilv uiudi>} j

téméř az ke svému hřbetu pilné vzdí lanv Lindenbcrg (869 m) odděluje kra kdy fi-ivolnf, vyznamenávají se pfbným jazy |jinu Treiamt zvanou od ostatních Částí kan kem a zvučným veriem. A. fadi se literárné tonu A níkolik píknych iirok\ch k Oehlenschlaegcrovi a Wintherovi; b)l dlouho udali otvírajících se do dvou hlavních udoh zapomenut, Brandes na néj upozornil .Sam aarského a por^nského Aara hlavni řeka Itde digte (Sebrané básné) vySly 1877 s cha kantonu jení také dle ni pojmenován vnim'^ rakteristikou Brandesovog, do sebe téméf vSecko vodstvo Ay VeSkeré

Aargau.

widstvo kantonu patři k úvodí Rýna, jenŽ zde icromé Aary přijímá ješté Sisselnu z Fríckého udoli (Raurachie). Hallvylské jezero (452 m n. m., io'4 Irm') patři sev. svou částí k A-č, jižní ke kant. luzemskému. —Podnebí kantonu jest cel- kem mírné a zdravé, ale vykazuje se prudkými změnami temperatury, zvláště v obvodu vyššího Jury; deštivý záp. vítr panuje po větší čásf roku. V ohledu geologickém skládá se A. z útvarů triasového, jurského a třetihorního ; Rýn na př. teče po jurském útvaru bílém, Aara po hnědém. Severní čásf řetězů jurských skládá se z útvaru triasového, v němž se vyskytuje velmi pěkný vápenec lasturový, z kterého do- bývá se sůl v solivárnách r>'burské, kaiser- augstské a rheinfeldské, ročně úhrnem asi i6ojooo^ soli kuchyňské. Jižní úbočí skládají 8C z bílého a hnědého Jur>\ Pěkná ložiska sá- drová jsou na Stafeleggu, u Mumpfu, Ehren- ding a Birmenstorfii. Dříve dolovalo se v ná- plavě na některých místech na železnou rudu, ale zanecháno toho pro přílišnou nákladnost práce. Z mořských vrstev třetihor. Wiirenlosu a Ileiling láme se cenný pískovec, v jurském po- bc^ nalézá se též alabastr a keuperský dolo- mit. Rovněž hnědé uhlí jest v kantoně a-ském, jenž kromě toho vyniká bohatstvím teplic. A- 198.645 (1880) velmi pokročilých oby- vatelů národnosti něm., mezi nimi 108.029 prot., 88.893 kat. a 1234 židů, kteřížto poslední spo- lečně jsou usedlí ve dvou osadách údolí surb- ského: v Endingách a Langenavě. Je tu 1 1 měst a 266 vesnic. Hospodářství a průmysl nalézají se v A-ě v plném rozkvětu. Hlavním zaměstnáním obyvatelstva jest rolnictví, ze- jména ve Freiamtě, v údolí Reussy a ve Fri- ckém údolí; pěstuje se mnoho rostlin olej- natých, též zdárně prospívá ovocnictví a vi- nařství na jižních stráních jurského pohoří (zavine výborné jakosti trží se ročně 27 mil.fr.), ittčiny jsou hojně zavodňovány a zvláště vzorné jest zdejší hospodářství v lesích, zaujímajících jo% veškeré půdy. Nemalá péČe věnuje se včelařství (r. 1876 napočteno 14.629 úlů); také chov dobytka jest vydatným pramenem obživy <r. 1876 chováno 3796 koní, 62.295 kusů skotu, 20.826 k. dobytka vepřov., 13.839 koz, 1390 ovcí) a rybářství čile se provozuje na Rýně a na je- zeře Hallvylském. Avšak přes to, že půda jest výborné vzdělána (pouze 4'5'« neproduktivní), nestačí k úplné výživě obyvatelstva poměrné četného a tudíž asi 3670 obyvatelů jest od- kázáno ku průmyslu a obchodu. Ve Frickém údolí, okresu badenském a dolním A-sku kvete bavlnictví (předení, tkaní a potiskování) v 15 to- várnách, ve Freiamtě zaměstnáno jest na 30UO00 lidi pletením slámy, vZofingách, Aaravě a Frickém údolí tkaním hedvábných stužek. Zboží bavlněné vyváží se odtud do Itálie, do Asie, Afriky i Ameriky, a též dobré látky lněné a viněné v kantoně se vyrábějí. Průmysl ko- vový prospívá hlavně v Aaravě, zejména dobré povésti těSí se zdejší přístroje mathematické ahrsíkální. Kommunikace kantonu záleží v účelně založené soustavě dobrých silnic a v rozvětvené síti železniční. Řeky Aara, Reuss a Limmat na dolním toku svém jsou splavny,

kdežto řádnému rozvinutí plavby a pifařství na Rýně překážejí ^víry a slap^ u Rheinfeld a Laufenburga. Ústava. A. jest spolkovým členem spříseŽenstva švýcarského astatem svo- bodným, v němž moc svrchovanou lid ; on iniciativu u všelikých věcech týkajících se ústavy, zákonů a financí a sám jediný o nich rozhoduje. Základní práva států svobodných, jako jsou rovnost všech občanů před záko- nem, svoboda nábož. vyznání a tisku, právo spolčovací a petiční, nedotknutelnost osoby a majetku a j. zabezpečena jsou spolkovou ústa- vou. Kanton rozdělen jest v 1 1 okresů (hlav. místa : Aarau, Baden, Bremgarten, Brugg, Kulm, Laufenburg, Lenzburg, Muri, Rheinfelden, Zo- íingen, Zurzach) a tyto v 50 obcí č. krajů ; obec spravuje starosta (ammann) a výbor 2— 8Členný. Všeliké obecní hodnostáře a okresní úředníky volí si lid; jemu též zůstavena volba členů Velké rady, jež koná se po okresích a to po jednom členu na 1 100 duší. Dvakráte do roka jest »referendum« lidu, jenž tu rozhoduje o vše- likých usneseních Velké rady, o nových zá- konech a výnosech, o výdajích, o větších půj- čkách, o nakládání s daněmi a ňnančních roz- počtech. Mimořádné » referendum* místo,